No máš pravdu, není to vidět hned, ale když jsem uvykl pohledu na to podvodní modré hejno rostlinek s bílou "čepicí", nad tím vším stín zeleného stromu a na kraji je už vidět písek mělčiny :-). Ale každý vidí něco jiné .... všeliké pohledy jest možno akceptovati :-)
Viděla bych tam krajinu s rybníkem za oknem, za nímž prší, nebo kraj lesa s větrem v trávě a za ním hory, ale i pohled na téměř neznatelný vířící pohyb drobných vodních rostlinek , který by se otevřel člověku s očima pod hladinou... Do té krajiny se vstupuje po špičkách, je tam ticho, klid a obohacující samota, která dovolí duši volnost...
Hotová poetka je ta Vášulka, xi, no může to být podobné, když člověk stojí v dvaceticentimetové vodě a podvodní svět povlává ve víru větříku a nechává povolenou uzdu fantazii, cože se to vše skrývá v těch námi neviděných siluetách. Snad tam nebudou dvě "milé" očka Aligátora, xi:-)
zajímavá fotka i průvodní slovo...obdivuji všechny, kteří mají tu schopnost vidění významů za tak abstraktními obrazy, jako je například tento... jsem asi dost velký pragmatik na to, aby se mi něco podobného podařilo, nicméně ráda se těmito obrazy pokochám a podívám se na vidění světa jiných....
No ony jsou to vchodové dveře zvnitř bloku, takže to je takové upravené vidění, do lánu divoké fantazie. Tak někdy je pragmatik lepší jak ten "popisovač" dějů mnoha písmenky, xi:-)
Tak jsem se snažil přenést myšlenku na monitor, aby člověk měl po chvíli pocit, že jej cosi vtahuje kamsi, kde nebude myslet na všeliké věci, jenž nás obklopují, ale se stéblém v ústech a rukou pod hlavou naslouchat ševelení přírody, jsa ležíce v chladném koutku přírody, kde trylky kosů domalovávají idylku našeho mládí ....
Hodnocení a komentáře
Pro tento snímek již není možné hlasovat.
Hlasovat může pouze přihlášený uživatel.
!!:)